pro Jméno a příjmení:
Brianna Sophia Tudorovna
Věk:
18 let
Původ a hodnost:
Vévodkyně z Cambridge, Anglie/Londýn
Rodina:
Rodiče:
Jindřich Tudor - otec
Anna Aragonská - matka, zemřela při porodu
Ostatní:
Leticie - kojná a chůva, již po smrti
Augustus Frederik Dalyngriggem - zesnulý manžel, vévoda z Cambridge
Víra:
Křesťanství
Povaha:
Brianna dokáže lidi zaujmout již na první pohled, nejen svou krasou, ale i svým ojedinělým charakterem, který mají jen málo které ženy této doby a postavení. Je kladného rázu a protiví se jí křivost a lži, těmito vlastnosti silně opovrhuje, ale jsou okamžiky, kdy i ona musí zasáhnout a konat, byť se jí to sebevíce protiví. Čestnost, tvrdohlavost a intelekt. Jakožto vévodkyně, kterou se stala v pouhých čtrnácti letech, je nesmírně vyspělá a oproštění od otcova vlivu jí dovolilo vystrčit pomyslné růžky, jež dodaly jejímu charakteru určitý tvar. Je jen těžko zmanipulovatelná, neskočí na sladká slůvka a dokáže si zjednat pořádek. Brianna je zatím ještě mladá, přesto se naučila hospodařit s věcmi, ke kterým se jiné ženy jen málo kdy domohou.
Bree je ten typ ženy, která se nebojí ozvat, byť se od ní očekává, že bude mlčet a naslouchat jako správná žena. Ona má však své vlastní názory, které se nebojí zmínit či zrealizovat. Umí být velmi tvrdošíjná a stát si za svým stůj, co stůj. Nad věcmi přemýšlí, nemá možnost jednat unáhleně a dovolit si chybovat, naopak, snaží se, aby její rozhodnutí byli prospěšné pro její další působení v Cambridgi, která je jí momentálně domovem. Jako vdova, dostala příležitosti vést panství zcela dle svého a její nároky se tak mnohonásobně zvýšili, ví moc době jaké to je, být u moci, jak důležité je, neučinit špatné rozhodnutí a nezapříčinit tak chybu které by mohla později litovat. Její cílevědomost je působivá, jde si za tím, v čem vidí smysl a prospěch. Zbytečně nerozhazuje, ale díky své štědrosti a laskavosti, je známá po celé Cambridgi jako „Laskavá Brianna“.
Jako nikdo, ani Bree není dokonalá a má své neduhy, mezi které patří právě ona tvrdohlavost. Dokáže být neúprosná, ale můžete si být jistí, že cokoliv učiní, je v té nejlepší víře. Není mocichtivá, dokáže žít i skromně neboť velmi dobře ví, že prosperitě musí něco předcházet. Bree je velice empatická a domýšlivá dívka, která se jen tak nevzdává a ještě hůře se podvoluje požadavkům svého otce, se který nemá ty nejlepší vztahy. Empatii jde, jako ruka v ruce, laskavost a vstřícnost. Snaží se pomáhat a to i těm, kteří nemají takové štěstí být z vyšších vrstev. Především proto je tolik oblíbená v Cambridge, kde dokázala navodit atmosféru klidu a bezpečí.
Historie:
Brianna přišla na svět do šlechtické rodiny, do svazku Jindřich Tudora a Anny Aragonské jako jediný potomek, neboť Anna jen krátce po porodu zemřela. Dítě se narodilo předčasně a i to mělo malé šance na přežití, bez matky a v podstatě i bez otce. O novorozeně se starali kojné, které měli jediný úkol a tím bylo, udržet jediné dítě při životě, což se s vůlí Boží povedlo. Děvčátko i přes kritický start do života prospívalo a dařilo se mu skvěle, byť se otec o výchovu a péči nijak významně nestaral – ať už to bylo v důsledku, že přišel o ženu nebo že Bree nebyl vytouženým synem, kterého si přál jakožto právoplatného dědice. Děvčátko rostlo, pod dozorem chůvy a dvorních dam, které se snažili z hašteřivého kvítka učinit urozenou dámu. Až později se Jindřich vložil do výchovy, kterou započal kolem Brienniných pěti let, přesto se stále držel v ústraní. Jistě měl svých plánů, jak svrhnout Yorky z trůnu, dost aby se zdržoval výchovou dcery a prozatím jeho jediného potomka.
Vztah mezi otcem a dcerou u Bree nikdy nevznikl, vídala otce zřídka kdy a vždy jen na krátkou chvíli, neboť ujištění že se dívka učí co má, mu bohatě stačilo. Rodičovská láska byla něčím, co malá Brianna nikdy nepoznala a možná proto, byla její povaha tvarována směrem, kterým sama chtěla. Neměla v nikom vzor, netoužila být jako otec, kterého v podstatě ani neznala a když už měla možnost s ním hovořit, byly to úsečné diskuze o tom, kdy a za koho se Brianna vdá a proč. Ve své podstatě, Jindřicha nic jiného nezajímalo, toužil jen po tom svou dceru výhodně provdat, aby se jeho moc v Anglii rozšířila. To se mu také, po dlouhém hledání vhodného ženicha podařilo a na Briannu tak čekal sedmnáctiletý vévoda z Cambridge, Augustus Frederik Dalyngriggem.
Bree byla provdána ve čtrnácti letech, její jedinou výhodou bylo, že na ní nový manžel nespěchal a jejich domluvené manželství probíhalo velmi pomalu. Nikdy si k sobě s Frederikem nenašli hlubší vztah, neboť byl Frederik zamilován do její dvorní dámy, která byla o pět let starší než sám Frederik. Jejich vztahu, tento nemanželský poměr nikterak neškodil, považovali se za přátele a tohle tajemství si nechávali ro sebe už jen proto, aby Frederik neponížil Birannu. Až postupem času, si k sobě našli jakousi, velmi trnitou, cestu. Brianna se projevovala dle svého. Účastnila se lovů, brzy si dokázala získat Frederikovu rodinu a příbuzné, kteří jej byli navštívit, ale kromě toho, si získávala i obdiv u občanů Cambridge.
Měsíce plynuli jeden za druhým, ale ani tak se nadalo říci, že by vztah mezi Frederikem a Bree nabíral intimnější spád, bránila se tomu a manželovi se vyhýbal, jak jen mohla. Odmítala mu dát byť sebemenší šanci, dokud se kolem jeho lože objevovala hromada milenek, které si našel po jeho první milence. Dvorní dámy se zbavila, poslala ji hodně daleko od Bodiamu, to však Frederikovi nezamezilo vodit si do lože další a další. Čím více jich bylo, tím spíše odmítala Brianna strávit noc ve společné loži, a tím spíše Frederik šílel. Jejich vztah vyústil v hádky, ale příliš pozdě si Frederik uvědomil, jak daleko to celé zašlo. Situace se zlepšila až dnem, kdy byl Frederik s družnou na lovu. Nešťastná náhoda, když mladého vévodu srazil k zemi kanec a ten se vážně poranil v oblasti páteře.
Dva roky od sňatku a z mladého vévody se stala ležící troska, jehož žena měla možnost řídit celý Bodiam a Cambridge, které se staly jejím domovem. Den se měnil v noc a noc v den, postupem času se Frederik dostával to tísnivého zoufalství a nejednou prosil svou ženu, aby s jeho stavem cokoliv udělala, ta však odmítala přistoupit na jeho požadavky, připravit jej o život. Nechtěla mít na rukou krev, a už vůbec ne krev vlastního muže. Zoufalství, které pohltilo Frederika, bylo den ode dne neúnosnější a začalo si toho všímat nejen služebnictvo hradu, ale také blízká rodina. Vévodu s Cambridge později zachvátili i horečky a jeho stav se rapidně horšil, bylo tedy jen otázkou času, kdy svůj boj o život prohraje a osvobodí se tak od celoživotního utrpení v bolestech způsobených zraněním od divočáka.
Doposud se neví kdo, ale Frederik byl nalezen udušen ve své posteli. Zda se udusil sám, nebo o to někoho požádal, se doposud neví. Určitou dobu se hradem nesly zvěsti, že mohla být vrahem Brianna, tyto klevety zatrhl Frederikův otec, který si byl až podezřele jistý tím, že Brianna je nevinná – ale to konec konců, věděla i ona sama. Tato kapitola jejího života se tak uzavřela a teprve sedmnáctiletá Brianna Sophia Tudorovna, vévodkyně s Cambridge se stala vdovou. Zármutek netrval příliš dlouho, sama si uvědomovala, že má své povinnosti a nemůže čekat, než se Cambridge ujme mužská ruka, která tu momentálně nebyla. Zůstala ve své domovině, neboť za domov hrad Bodiam považovala a dala se do konání vlastních rozhodnutí.
Jelikož si již na začátku svého působení zde dokázala získat prostý lid, nebylo nikterak zvláštní, když si postupem času získala lidi z Cambridge natolik, že se o ní ve zdejším kraji hovoří jako o „Laskavé Brianně“. Lidé si do Bodiamu chodí pro pomoc, jsou-li ve svízelné situaci a velmi dobře vědí, že se jim dostane pomoci. Ve městě lze narazit na Sirotčinec, který byl pojmenován jejím druhým jménem – Sophiin Sirotčinec. Místní lidé jí mají rádi, dokonce zafinancovala nemalou částku peněz na doplnění nových knih a zrenovování knihovny na Univerzitě v Cambridgi.
Hráč:
Coffee
Faceclaim:
Natalie Schöenberger
Galerie:
Brianna Sophia Tudorovna
Věk:
18 let
Původ a hodnost:
Vévodkyně z Cambridge, Anglie/Londýn
Rodina:
Rodiče:
Jindřich Tudor - otec
Anna Aragonská - matka, zemřela při porodu
Ostatní:
Leticie - kojná a chůva, již po smrti
Augustus Frederik Dalyngriggem - zesnulý manžel, vévoda z Cambridge
Víra:
Křesťanství
Povaha:
Brianna dokáže lidi zaujmout již na první pohled, nejen svou krasou, ale i svým ojedinělým charakterem, který mají jen málo které ženy této doby a postavení. Je kladného rázu a protiví se jí křivost a lži, těmito vlastnosti silně opovrhuje, ale jsou okamžiky, kdy i ona musí zasáhnout a konat, byť se jí to sebevíce protiví. Čestnost, tvrdohlavost a intelekt. Jakožto vévodkyně, kterou se stala v pouhých čtrnácti letech, je nesmírně vyspělá a oproštění od otcova vlivu jí dovolilo vystrčit pomyslné růžky, jež dodaly jejímu charakteru určitý tvar. Je jen těžko zmanipulovatelná, neskočí na sladká slůvka a dokáže si zjednat pořádek. Brianna je zatím ještě mladá, přesto se naučila hospodařit s věcmi, ke kterým se jiné ženy jen málo kdy domohou.
Bree je ten typ ženy, která se nebojí ozvat, byť se od ní očekává, že bude mlčet a naslouchat jako správná žena. Ona má však své vlastní názory, které se nebojí zmínit či zrealizovat. Umí být velmi tvrdošíjná a stát si za svým stůj, co stůj. Nad věcmi přemýšlí, nemá možnost jednat unáhleně a dovolit si chybovat, naopak, snaží se, aby její rozhodnutí byli prospěšné pro její další působení v Cambridgi, která je jí momentálně domovem. Jako vdova, dostala příležitosti vést panství zcela dle svého a její nároky se tak mnohonásobně zvýšili, ví moc době jaké to je, být u moci, jak důležité je, neučinit špatné rozhodnutí a nezapříčinit tak chybu které by mohla později litovat. Její cílevědomost je působivá, jde si za tím, v čem vidí smysl a prospěch. Zbytečně nerozhazuje, ale díky své štědrosti a laskavosti, je známá po celé Cambridgi jako „Laskavá Brianna“.
Jako nikdo, ani Bree není dokonalá a má své neduhy, mezi které patří právě ona tvrdohlavost. Dokáže být neúprosná, ale můžete si být jistí, že cokoliv učiní, je v té nejlepší víře. Není mocichtivá, dokáže žít i skromně neboť velmi dobře ví, že prosperitě musí něco předcházet. Bree je velice empatická a domýšlivá dívka, která se jen tak nevzdává a ještě hůře se podvoluje požadavkům svého otce, se který nemá ty nejlepší vztahy. Empatii jde, jako ruka v ruce, laskavost a vstřícnost. Snaží se pomáhat a to i těm, kteří nemají takové štěstí být z vyšších vrstev. Především proto je tolik oblíbená v Cambridge, kde dokázala navodit atmosféru klidu a bezpečí.
Historie:
Brianna přišla na svět do šlechtické rodiny, do svazku Jindřich Tudora a Anny Aragonské jako jediný potomek, neboť Anna jen krátce po porodu zemřela. Dítě se narodilo předčasně a i to mělo malé šance na přežití, bez matky a v podstatě i bez otce. O novorozeně se starali kojné, které měli jediný úkol a tím bylo, udržet jediné dítě při životě, což se s vůlí Boží povedlo. Děvčátko i přes kritický start do života prospívalo a dařilo se mu skvěle, byť se otec o výchovu a péči nijak významně nestaral – ať už to bylo v důsledku, že přišel o ženu nebo že Bree nebyl vytouženým synem, kterého si přál jakožto právoplatného dědice. Děvčátko rostlo, pod dozorem chůvy a dvorních dam, které se snažili z hašteřivého kvítka učinit urozenou dámu. Až později se Jindřich vložil do výchovy, kterou započal kolem Brienniných pěti let, přesto se stále držel v ústraní. Jistě měl svých plánů, jak svrhnout Yorky z trůnu, dost aby se zdržoval výchovou dcery a prozatím jeho jediného potomka.
Vztah mezi otcem a dcerou u Bree nikdy nevznikl, vídala otce zřídka kdy a vždy jen na krátkou chvíli, neboť ujištění že se dívka učí co má, mu bohatě stačilo. Rodičovská láska byla něčím, co malá Brianna nikdy nepoznala a možná proto, byla její povaha tvarována směrem, kterým sama chtěla. Neměla v nikom vzor, netoužila být jako otec, kterého v podstatě ani neznala a když už měla možnost s ním hovořit, byly to úsečné diskuze o tom, kdy a za koho se Brianna vdá a proč. Ve své podstatě, Jindřicha nic jiného nezajímalo, toužil jen po tom svou dceru výhodně provdat, aby se jeho moc v Anglii rozšířila. To se mu také, po dlouhém hledání vhodného ženicha podařilo a na Briannu tak čekal sedmnáctiletý vévoda z Cambridge, Augustus Frederik Dalyngriggem.
Bree byla provdána ve čtrnácti letech, její jedinou výhodou bylo, že na ní nový manžel nespěchal a jejich domluvené manželství probíhalo velmi pomalu. Nikdy si k sobě s Frederikem nenašli hlubší vztah, neboť byl Frederik zamilován do její dvorní dámy, která byla o pět let starší než sám Frederik. Jejich vztahu, tento nemanželský poměr nikterak neškodil, považovali se za přátele a tohle tajemství si nechávali ro sebe už jen proto, aby Frederik neponížil Birannu. Až postupem času, si k sobě našli jakousi, velmi trnitou, cestu. Brianna se projevovala dle svého. Účastnila se lovů, brzy si dokázala získat Frederikovu rodinu a příbuzné, kteří jej byli navštívit, ale kromě toho, si získávala i obdiv u občanů Cambridge.
Měsíce plynuli jeden za druhým, ale ani tak se nadalo říci, že by vztah mezi Frederikem a Bree nabíral intimnější spád, bránila se tomu a manželovi se vyhýbal, jak jen mohla. Odmítala mu dát byť sebemenší šanci, dokud se kolem jeho lože objevovala hromada milenek, které si našel po jeho první milence. Dvorní dámy se zbavila, poslala ji hodně daleko od Bodiamu, to však Frederikovi nezamezilo vodit si do lože další a další. Čím více jich bylo, tím spíše odmítala Brianna strávit noc ve společné loži, a tím spíše Frederik šílel. Jejich vztah vyústil v hádky, ale příliš pozdě si Frederik uvědomil, jak daleko to celé zašlo. Situace se zlepšila až dnem, kdy byl Frederik s družnou na lovu. Nešťastná náhoda, když mladého vévodu srazil k zemi kanec a ten se vážně poranil v oblasti páteře.
Dva roky od sňatku a z mladého vévody se stala ležící troska, jehož žena měla možnost řídit celý Bodiam a Cambridge, které se staly jejím domovem. Den se měnil v noc a noc v den, postupem času se Frederik dostával to tísnivého zoufalství a nejednou prosil svou ženu, aby s jeho stavem cokoliv udělala, ta však odmítala přistoupit na jeho požadavky, připravit jej o život. Nechtěla mít na rukou krev, a už vůbec ne krev vlastního muže. Zoufalství, které pohltilo Frederika, bylo den ode dne neúnosnější a začalo si toho všímat nejen služebnictvo hradu, ale také blízká rodina. Vévodu s Cambridge později zachvátili i horečky a jeho stav se rapidně horšil, bylo tedy jen otázkou času, kdy svůj boj o život prohraje a osvobodí se tak od celoživotního utrpení v bolestech způsobených zraněním od divočáka.
Doposud se neví kdo, ale Frederik byl nalezen udušen ve své posteli. Zda se udusil sám, nebo o to někoho požádal, se doposud neví. Určitou dobu se hradem nesly zvěsti, že mohla být vrahem Brianna, tyto klevety zatrhl Frederikův otec, který si byl až podezřele jistý tím, že Brianna je nevinná – ale to konec konců, věděla i ona sama. Tato kapitola jejího života se tak uzavřela a teprve sedmnáctiletá Brianna Sophia Tudorovna, vévodkyně s Cambridge se stala vdovou. Zármutek netrval příliš dlouho, sama si uvědomovala, že má své povinnosti a nemůže čekat, než se Cambridge ujme mužská ruka, která tu momentálně nebyla. Zůstala ve své domovině, neboť za domov hrad Bodiam považovala a dala se do konání vlastních rozhodnutí.
Jelikož si již na začátku svého působení zde dokázala získat prostý lid, nebylo nikterak zvláštní, když si postupem času získala lidi z Cambridge natolik, že se o ní ve zdejším kraji hovoří jako o „Laskavé Brianně“. Lidé si do Bodiamu chodí pro pomoc, jsou-li ve svízelné situaci a velmi dobře vědí, že se jim dostane pomoci. Ve městě lze narazit na Sirotčinec, který byl pojmenován jejím druhým jménem – Sophiin Sirotčinec. Místní lidé jí mají rádi, dokonce zafinancovala nemalou částku peněz na doplnění nových knih a zrenovování knihovny na Univerzitě v Cambridgi.
Hráč:
Coffee
Faceclaim:
Natalie Schöenberger
Galerie:
