pro Jméno a příjmení:
Bianca Redmont
Věk:
18 let
Původ a hodnost:
Hraběnka z Coventry, Coventry/Anglie
Rodina:
Rodiče:
Frederick Redmont – otec
Victoria Redmont – matka (zemřela)
Ostatní:
Benjamin Redmont – starší bratr (žije ve Francii)
Tobias & William Redmont – mladší bratři, dvojčata
Bianca Montcroix – babička, léčitelka (zemřela)
Víra:
Katolictví
Povaha:
Bianca je typickým příkladem vzorně vychovaného děvčete. Dobrým mravům a slušnému jednání se učila již od útlého dětství, tudíž by bylo nemyslitelné, aby z dívky vyrostla neřízená střela, které není pomoci. Respektuje ty, s jejichž postavením se nemůže v žádném případě rovnat a těm, co neměli v životě takové štěstí, naopak s ochotou a neskrývaným zájmem pomáhá. Není s podivem, že tuto mladou osůbku někteří nazývají andělem. Její čistá a laskavá duše má pochopení pro každého. Empatii by mohla rozdávat na potkání a s někdy až přílišnou starostlivostí není možné, aby něčí trápení uniklo její pozornosti. Je to vrba, které se můžete kdykoliv vyplakat na rameno s jistotou, že vás neodmítne a ochotně vyslechne jakékoliv trápení. Se snahou rozveselit a potěšit pak klidně stráví mnoho hodin jen tím, aby spatřila ve tváři druhého úsměv. Ona sama však mnohdy skrývá své skutečné emoce právě za důvěryhodnou masku pozvednutých koutků a milé tváře, ačkoliv v hloubi své duše cítí pravý opak. Naučila se to za čas, kdy pochopila, co je po ní požadováno. Ve snaze vyhovět svým blízkým je ochotna potlačit své sny a cíle jen proto, aby splnila přání svého okolí. Někdy je až přehnaně opatrná a dalo by se říci, že i zdrženlivá, co se odvážných kroků týče. Celé je to však podníceno výchovou a prostředním, ve kterém žije. Loajálnost a poslušnost. I s těmito dvěma vlastnostmi se ráno probouzí a večer zase usíná. Přestože by sama chtěla udělat krok stranou a naprosto se oprostit od toho, co jí je vtloukáno do hlavy, tak se nikdy k ničemu takovému neodhodlala. Už jen z toho důvodu, že by nerada zklamala. Proto by se o Biance dalo říci, že je obrovským snílkem, který sem tam létá s hlavou v oblacích. Zároveň s tím by se však dala považovat za služebnou své vlastní rodiny, protože vše, co jim uvidí na očích, také okamžitě splní. Ač se může zdát jako prostá a nenáročná bytost, není to vůbec žádná pravda. Namluví toho tak akorát. Většinu času se však drží v ústraní, či je zbrzďovaná svým vlastním otcem, jehož ambice vždy předčí ty její. Své názory na věc prozrazuje zřídka. Spíše jen přikyvuje a tiše souhlasí, přestože její vnitřní hlas doslova křičí, aby promluvila.
Ačkoliv je Bianca hodnou a sem tam i plachou dívkou, která by neublížila ani mouše, nejde zpochybnit její přirozená divokost a jiskra, jež vyzařuje z šedavých očí. Jsou to skryté vlastnosti, které nedostaly tu možnost se dokonale a v celé své kráse projevit, ovšem bystrá povaha si všimne, jak dokáže ožít, když dostane příležitostnou možnost dělat to, co je jí blízké. Každá nově nabytá zkušenost, či naučená schopnost pro ni představuje hotový dar z nebes. Žije okamžikem a vlídnost spolu s osvojenou zdvořilostí nejsou tím jediným, čím tato mladá hraběnka disponuje. Mezi širokou škálu povahových rysů se řadí i její přirozená chytrost, kterou vkládá především do studia a zdokonalování sebe samy. Je ochotna a schopna se celé hodiny prohrabovat starými spisy a knihami, z nichž těží nové informace o léčitelství, kterému se věnovala její babička. Snad každý, kdo dostal tu možnost se sblížit s její maličkostí, ví, že přesně tohle je cesta, kterou by se nejraději vydala.
Osobnost této společností potlačované hnědovlásky se nedá popsat v několika slovech. Je to složitá a hustá spleť všeho, co člověka jenom napadne. Charakter, který nedostal příležitost se ukázat v celé své kráse. Rozhodně je však cílevědomá a věří, že jednou si své sny splní, ač se to může v současnosti zdát nemožné.
Historie:
Příběh děvčátka, které se dle svědků již při prvotním spatření světla světa usmívalo, započal za jednoho deštivého podzimního dne v Coventry. Narodila se jako druhé dítě do hraběcího rodu Redmontů. Vzhledem k prvorozenému synovi byla dívenka zbožným přáním samotné matky. A při jeho splnění všichni vřele a otevřeně děkovali Bohu všemohoucímu, jehož náklonnost se zdála být až nemyslitelná.
Maličká holčička se tak stala drahocenným pokladem, o který bylo pečováno s co největší opatrností a něhou. Již od útlého dětství se projevovala jako nesmírně hodná, naslouchavá a pozorná bytůstka, u níž bylo až s podivem, že nelétá jako splašené hříbě sem a tam. Byla doslova pravým opakem svého staršího bratra Benjamina. Dost pravděpodobně to byl následek opatrnosti a především brzkého nástupu pečlivé výchovy její drahé matinky. Ta se spolu s vybranými učiteli starala o to, aby Bianca měla co nejlepší předpoklady do budoucna. Široké obzory a velký výběr případných nápadníků byl přeci důležitý. I tohle totiž bylo malé dívce vtloukáno do hlavy jen proto, aby přijala svůj úděl a v pozdějším věku nebyly problémy například s tím, že by hnědovláska nechtěla uposlechnout rozhodnutí svých milovaných rodičů.
Nedílnou součástí Biančina dětství byla i její babička, po které mimochodem zdědila i své jméno. Tahle žena s šedivými vlasy a vlídnou tváří měla oblibu snad každého jednoho obyvatele v Coventry. Hlavním důvodem byla jedna jediná věc. Její léčitelské schopnosti zachránily již mnoho lidských životů a věhlas staré dámy z rodu Montcroix tím pádem sahal až za hranice samotného hrabství.
Vždy, když malé děvče mohlo, vypravovalo se právě za ní, aby společně trávily volný čas. Především však malá Bianca s naprostým úžasem nahlížela do tajů veškerých bylinek a přísad. Poznávala tak díky své babičce přírodu, učila se rozpoznávat, která květina pomáhá, anebo naopak škodí a přesně tyhle jedinečné okamžiky zapříčinily, že z Biancy rostla nejen slušná, spořádaná a vyrovnaná osobnost, která ctí tradice a zvyklosti, ale i bytost štědrá a ochotná komukoliv pomoci. Zamilovala si zvuky lesa a v ptačím zpěvu nacházela hlubší význam, stejně jako v ševelení vlahého letního vánku.
Její dospívání nebylo však protkáno jen těmi veselými, či alespoň klidnými a nikterak dramatickými událostmi. Když bylo Biance pouhých osm let, zasáhla všechny krutá rána v podobě náhlého babiččina úmrtí. Nikdo nemohl popírat, že se jednalo o obrovskou ztrátu a všichni za ni truchlili dlouhé měsíce, než přijali skutečnost, že mezi nimi již není.
Ovšem o pouhý rok později na svět přišli rovnou dva malé uzlíčky štěstí. Dvojčátka, která dokázala vlít do životů všech v hrabství radost. Započalo tak něco nového a většina pozornosti se uchylovala právě k Tobiasovi a Williamovi.
Bianca se mezitím zdokonalovala ve všem, k čemu byla předurčena. Čas, který trávila v přírodě se pomalu tenčil vzhledem k tomu, co po ní otec s matkou požadovali. Jako malé dítko se dala velice snadno ovlivnit, tudíž s ochotou a vidinou spokojených tváří dospělých přestala ukazovat, co skutečně chce ona a více se zaměřila na to, co si žádají druzí. Uchýlila se k tradičním, a pro dívku jejího postavení, hodným věcem. Různá setkání a rozšiřování obzorů pro ni byly rutinou, jež přijala za svou. A nejde tvrdit, že by mezi těmi všemi lidmi nedokázala nalézt pár osob, jejichž existence se pro ni stala svým způsobem důležitá. Přestože poznala, co je to láska, která se urodila v průběhu dospívání z přátelství s jedním určitým mladíkem, tak nikdy nedala své city najevo. Věděla, že to není správné, ačkoliv srdce tvrdilo pravý opak. Byla proto nucena potlačit svoji slabost k princi a uzamknout ji do šuplíku, jehož byla rozhodnuta se už nikdy nedotknout. Klíč k němu ovšem nikdy nezahodila.
Vnímala svět kolem sebe především tak, jak byl pro ni stvořen. Nikdy nezaprotestovala a nikdy si na nic nestěžovala. Vděčně vítala každou novou příležitost, ačkoliv část jejího zlatého srdíčka zela podivnou prázdnotou. Skulinka, kterou se ani nesnažila vyplnit. Spíše ji jen přikryla povinnostmi, kterých se musela jako hraběnka držet.
Coventry jako takové prosperovalo a nikdo nemohl zpochybňovat, že Frederick odvádí naprosto vynikající práci. Řadil se mezi uznávané muže a moc dobře věděl, že jeho slovo má nějakou váhu. Jejich náklonnost k rodu Yorků byla zcela samozřejmá a s rostoucí slávou Coventry se rozšiřovali i obzory, které otec měl. Věrnost byla řádně odměňována, město se stalo centrem v obchodu s plátnem a všichni byli spokojení s tím, jaké životní podmínky Frederick dokázal vytvořit. Jediným problémem bylo, že pro Biancu stále nenašel vhodného nápadníka. A jeho snažení se bylo přerušeno úmrtím drahé ženy, která skonala na vysokou horečku. Největším trápením pro mladou Biancu bylo bezpochyby to, že nemohla nijak pomoci.
Prakticky ze dne na den se z ní stala i chůva pro své dva mladé, divoké bratry, kteří jí byli pravým opakem. Nedokázali posedět a vzhledem k tomu, že otec byl tak moc zarmoucen smrtí své ženy, zůstávala na dlouhou dobu péče o sourozence právě na Biance. Benjamin žil ve Francii, zatímco otec se vyrovnával s bolestivou ztrátou a už nikdy se nedokázal znovu oženit. I když služebnictvo pomáhalo s výchovou dvou malých hochů, jak se dalo, tak to nejdůležitější zůstávalo právě na jejich sestře. Ta díky tomu téměř úplně přišla o veškeré možnosti rozvíjet své schopnosti v léčitelské oblasti. Co ale potratila na svých zájmech, získala v oblasti rodinného života. Dospěla a pomáhala otci se vším, co zrovna bylo potřeba. Jediný problém pro ni byla jeho cesta k rozptýlení. Společnice se u něj střídaly den co den, div se s nimi nesrážela ve dveřích. A to pro mladou dívku, která čekala na to, až jí její otec najde vhodného muže, nebylo rozhodně ničím příjemným. Uchylovala se proto v každém volném okamžiku do ústraní. Nikdy nevznesla proti otci žádné křivé slovo a spíše jen v tichosti snášela to, co se stalo jeho koníčkem. Upevňovala si přitom svoji pozici, ale že by o ní bylo příliš slyšet, se říci nedá. Její sny zůstaly skryty až do současnosti. Vyhlídky do budoucnosti není schopna nijak ovlivnit, proto jediné, v co může doufat je otcova šťastná volba protějšku, se kterým stráví zbytek svého života jako poslušná, vnímavá a nesmírně hodná manželka, ochotna splnit každé přání i navzdory svému vlastnímu přesvědčení.
Hráč:
Freya
Faceclaim:
Millie Brady
Bianca Redmont
Věk:
18 let
Původ a hodnost:
Hraběnka z Coventry, Coventry/Anglie
Rodina:
Rodiče:
Frederick Redmont – otec
Victoria Redmont – matka (zemřela)
Ostatní:
Benjamin Redmont – starší bratr (žije ve Francii)
Tobias & William Redmont – mladší bratři, dvojčata
Bianca Montcroix – babička, léčitelka (zemřela)
Víra:
Katolictví
Povaha:
Bianca je typickým příkladem vzorně vychovaného děvčete. Dobrým mravům a slušnému jednání se učila již od útlého dětství, tudíž by bylo nemyslitelné, aby z dívky vyrostla neřízená střela, které není pomoci. Respektuje ty, s jejichž postavením se nemůže v žádném případě rovnat a těm, co neměli v životě takové štěstí, naopak s ochotou a neskrývaným zájmem pomáhá. Není s podivem, že tuto mladou osůbku někteří nazývají andělem. Její čistá a laskavá duše má pochopení pro každého. Empatii by mohla rozdávat na potkání a s někdy až přílišnou starostlivostí není možné, aby něčí trápení uniklo její pozornosti. Je to vrba, které se můžete kdykoliv vyplakat na rameno s jistotou, že vás neodmítne a ochotně vyslechne jakékoliv trápení. Se snahou rozveselit a potěšit pak klidně stráví mnoho hodin jen tím, aby spatřila ve tváři druhého úsměv. Ona sama však mnohdy skrývá své skutečné emoce právě za důvěryhodnou masku pozvednutých koutků a milé tváře, ačkoliv v hloubi své duše cítí pravý opak. Naučila se to za čas, kdy pochopila, co je po ní požadováno. Ve snaze vyhovět svým blízkým je ochotna potlačit své sny a cíle jen proto, aby splnila přání svého okolí. Někdy je až přehnaně opatrná a dalo by se říci, že i zdrženlivá, co se odvážných kroků týče. Celé je to však podníceno výchovou a prostředním, ve kterém žije. Loajálnost a poslušnost. I s těmito dvěma vlastnostmi se ráno probouzí a večer zase usíná. Přestože by sama chtěla udělat krok stranou a naprosto se oprostit od toho, co jí je vtloukáno do hlavy, tak se nikdy k ničemu takovému neodhodlala. Už jen z toho důvodu, že by nerada zklamala. Proto by se o Biance dalo říci, že je obrovským snílkem, který sem tam létá s hlavou v oblacích. Zároveň s tím by se však dala považovat za služebnou své vlastní rodiny, protože vše, co jim uvidí na očích, také okamžitě splní. Ač se může zdát jako prostá a nenáročná bytost, není to vůbec žádná pravda. Namluví toho tak akorát. Většinu času se však drží v ústraní, či je zbrzďovaná svým vlastním otcem, jehož ambice vždy předčí ty její. Své názory na věc prozrazuje zřídka. Spíše jen přikyvuje a tiše souhlasí, přestože její vnitřní hlas doslova křičí, aby promluvila.
Ačkoliv je Bianca hodnou a sem tam i plachou dívkou, která by neublížila ani mouše, nejde zpochybnit její přirozená divokost a jiskra, jež vyzařuje z šedavých očí. Jsou to skryté vlastnosti, které nedostaly tu možnost se dokonale a v celé své kráse projevit, ovšem bystrá povaha si všimne, jak dokáže ožít, když dostane příležitostnou možnost dělat to, co je jí blízké. Každá nově nabytá zkušenost, či naučená schopnost pro ni představuje hotový dar z nebes. Žije okamžikem a vlídnost spolu s osvojenou zdvořilostí nejsou tím jediným, čím tato mladá hraběnka disponuje. Mezi širokou škálu povahových rysů se řadí i její přirozená chytrost, kterou vkládá především do studia a zdokonalování sebe samy. Je ochotna a schopna se celé hodiny prohrabovat starými spisy a knihami, z nichž těží nové informace o léčitelství, kterému se věnovala její babička. Snad každý, kdo dostal tu možnost se sblížit s její maličkostí, ví, že přesně tohle je cesta, kterou by se nejraději vydala.
Osobnost této společností potlačované hnědovlásky se nedá popsat v několika slovech. Je to složitá a hustá spleť všeho, co člověka jenom napadne. Charakter, který nedostal příležitost se ukázat v celé své kráse. Rozhodně je však cílevědomá a věří, že jednou si své sny splní, ač se to může v současnosti zdát nemožné.
Historie:
Příběh děvčátka, které se dle svědků již při prvotním spatření světla světa usmívalo, započal za jednoho deštivého podzimního dne v Coventry. Narodila se jako druhé dítě do hraběcího rodu Redmontů. Vzhledem k prvorozenému synovi byla dívenka zbožným přáním samotné matky. A při jeho splnění všichni vřele a otevřeně děkovali Bohu všemohoucímu, jehož náklonnost se zdála být až nemyslitelná.
Maličká holčička se tak stala drahocenným pokladem, o který bylo pečováno s co největší opatrností a něhou. Již od útlého dětství se projevovala jako nesmírně hodná, naslouchavá a pozorná bytůstka, u níž bylo až s podivem, že nelétá jako splašené hříbě sem a tam. Byla doslova pravým opakem svého staršího bratra Benjamina. Dost pravděpodobně to byl následek opatrnosti a především brzkého nástupu pečlivé výchovy její drahé matinky. Ta se spolu s vybranými učiteli starala o to, aby Bianca měla co nejlepší předpoklady do budoucna. Široké obzory a velký výběr případných nápadníků byl přeci důležitý. I tohle totiž bylo malé dívce vtloukáno do hlavy jen proto, aby přijala svůj úděl a v pozdějším věku nebyly problémy například s tím, že by hnědovláska nechtěla uposlechnout rozhodnutí svých milovaných rodičů.
Nedílnou součástí Biančina dětství byla i její babička, po které mimochodem zdědila i své jméno. Tahle žena s šedivými vlasy a vlídnou tváří měla oblibu snad každého jednoho obyvatele v Coventry. Hlavním důvodem byla jedna jediná věc. Její léčitelské schopnosti zachránily již mnoho lidských životů a věhlas staré dámy z rodu Montcroix tím pádem sahal až za hranice samotného hrabství.
Vždy, když malé děvče mohlo, vypravovalo se právě za ní, aby společně trávily volný čas. Především však malá Bianca s naprostým úžasem nahlížela do tajů veškerých bylinek a přísad. Poznávala tak díky své babičce přírodu, učila se rozpoznávat, která květina pomáhá, anebo naopak škodí a přesně tyhle jedinečné okamžiky zapříčinily, že z Biancy rostla nejen slušná, spořádaná a vyrovnaná osobnost, která ctí tradice a zvyklosti, ale i bytost štědrá a ochotná komukoliv pomoci. Zamilovala si zvuky lesa a v ptačím zpěvu nacházela hlubší význam, stejně jako v ševelení vlahého letního vánku.
Její dospívání nebylo však protkáno jen těmi veselými, či alespoň klidnými a nikterak dramatickými událostmi. Když bylo Biance pouhých osm let, zasáhla všechny krutá rána v podobě náhlého babiččina úmrtí. Nikdo nemohl popírat, že se jednalo o obrovskou ztrátu a všichni za ni truchlili dlouhé měsíce, než přijali skutečnost, že mezi nimi již není.
Ovšem o pouhý rok později na svět přišli rovnou dva malé uzlíčky štěstí. Dvojčátka, která dokázala vlít do životů všech v hrabství radost. Započalo tak něco nového a většina pozornosti se uchylovala právě k Tobiasovi a Williamovi.
Bianca se mezitím zdokonalovala ve všem, k čemu byla předurčena. Čas, který trávila v přírodě se pomalu tenčil vzhledem k tomu, co po ní otec s matkou požadovali. Jako malé dítko se dala velice snadno ovlivnit, tudíž s ochotou a vidinou spokojených tváří dospělých přestala ukazovat, co skutečně chce ona a více se zaměřila na to, co si žádají druzí. Uchýlila se k tradičním, a pro dívku jejího postavení, hodným věcem. Různá setkání a rozšiřování obzorů pro ni byly rutinou, jež přijala za svou. A nejde tvrdit, že by mezi těmi všemi lidmi nedokázala nalézt pár osob, jejichž existence se pro ni stala svým způsobem důležitá. Přestože poznala, co je to láska, která se urodila v průběhu dospívání z přátelství s jedním určitým mladíkem, tak nikdy nedala své city najevo. Věděla, že to není správné, ačkoliv srdce tvrdilo pravý opak. Byla proto nucena potlačit svoji slabost k princi a uzamknout ji do šuplíku, jehož byla rozhodnuta se už nikdy nedotknout. Klíč k němu ovšem nikdy nezahodila.
Vnímala svět kolem sebe především tak, jak byl pro ni stvořen. Nikdy nezaprotestovala a nikdy si na nic nestěžovala. Vděčně vítala každou novou příležitost, ačkoliv část jejího zlatého srdíčka zela podivnou prázdnotou. Skulinka, kterou se ani nesnažila vyplnit. Spíše ji jen přikryla povinnostmi, kterých se musela jako hraběnka držet.
Coventry jako takové prosperovalo a nikdo nemohl zpochybňovat, že Frederick odvádí naprosto vynikající práci. Řadil se mezi uznávané muže a moc dobře věděl, že jeho slovo má nějakou váhu. Jejich náklonnost k rodu Yorků byla zcela samozřejmá a s rostoucí slávou Coventry se rozšiřovali i obzory, které otec měl. Věrnost byla řádně odměňována, město se stalo centrem v obchodu s plátnem a všichni byli spokojení s tím, jaké životní podmínky Frederick dokázal vytvořit. Jediným problémem bylo, že pro Biancu stále nenašel vhodného nápadníka. A jeho snažení se bylo přerušeno úmrtím drahé ženy, která skonala na vysokou horečku. Největším trápením pro mladou Biancu bylo bezpochyby to, že nemohla nijak pomoci.
Prakticky ze dne na den se z ní stala i chůva pro své dva mladé, divoké bratry, kteří jí byli pravým opakem. Nedokázali posedět a vzhledem k tomu, že otec byl tak moc zarmoucen smrtí své ženy, zůstávala na dlouhou dobu péče o sourozence právě na Biance. Benjamin žil ve Francii, zatímco otec se vyrovnával s bolestivou ztrátou a už nikdy se nedokázal znovu oženit. I když služebnictvo pomáhalo s výchovou dvou malých hochů, jak se dalo, tak to nejdůležitější zůstávalo právě na jejich sestře. Ta díky tomu téměř úplně přišla o veškeré možnosti rozvíjet své schopnosti v léčitelské oblasti. Co ale potratila na svých zájmech, získala v oblasti rodinného života. Dospěla a pomáhala otci se vším, co zrovna bylo potřeba. Jediný problém pro ni byla jeho cesta k rozptýlení. Společnice se u něj střídaly den co den, div se s nimi nesrážela ve dveřích. A to pro mladou dívku, která čekala na to, až jí její otec najde vhodného muže, nebylo rozhodně ničím příjemným. Uchylovala se proto v každém volném okamžiku do ústraní. Nikdy nevznesla proti otci žádné křivé slovo a spíše jen v tichosti snášela to, co se stalo jeho koníčkem. Upevňovala si přitom svoji pozici, ale že by o ní bylo příliš slyšet, se říci nedá. Její sny zůstaly skryty až do současnosti. Vyhlídky do budoucnosti není schopna nijak ovlivnit, proto jediné, v co může doufat je otcova šťastná volba protějšku, se kterým stráví zbytek svého života jako poslušná, vnímavá a nesmírně hodná manželka, ochotna splnit každé přání i navzdory svému vlastnímu přesvědčení.
Hráč:
Freya
Faceclaim:
Millie Brady
Galerie:
